11. kapitola - První trénink 2. část

29. prosince 2007 v 17:51 |  Minulost versus současnost
Ahojky,
přeji Vám všem příjemné čtění. Očekávám spoustu KOMENTŮ! Ok? Tlačí mě množství znaků...
E.

Tým vyšel ven na dokonalé a obrovské hřiště. O takovém se Bradavicím opravdu mohlo pouze zdát. Hřiště o rozloze mnoha arů ne-li hektarů obklopovaly tribuny. S velkým počtem míst na sezení. Lavice pro komentátora byla vybavena nejnovějším vybavením, jaké vůbec mohlo být v blízkosti čar a kouzel.
Stacy, Mandy, Frank, Chudd, Bryan a James.
Těchto šest lidí nastoupilo doprostřed hřiště a stouplo si do pravidelného kruhu. Ted, jako trenér, si stoupl doprostřed onoho pravidelného kruhu. Každý z nich měl ve své pravici koště. Všichni měli Nimbus. Nejlepší koště této doby. Nejnověji vyvinuté. Avšak zdálo se, že firma bohužel nepracuje na dalších verzích tohoto dokonalého koštěte. Což je určitě velká škoda.
A tak si tito lidé stoupli doprostřed hřiště a jeden z nich, ten který stál ve středu kruhu, začal promlouvat k ostatním:
,, Takže je čas začít trénovat. Finálový zápas se nezadržitelně blíží a my nemáme natrénováno. Tudíž to musíme dohnat. A máme také nového člena, " pohlédl na Jamese,
,, se kterým se musíme sehrát. Ale to půjde. Každopádně lépe, než kdyby to byl třeba střelec nebo odrážeč. "
,, Mandy, teď máš příležitost ze sebe vybít všechnu svoji potřeštěnost a bláznivost, která v tobě ještě pořád kotví. Soustřeď se jen camrál a na obruče. A také se snaž spolupracovat s Frankem Stacy. Spolupráce bude na tom závěrečném zápase hodně důležitá. Jsme tým, tak musíme jako tým také pracovat.
Stacy, pro tebe platí téměř to samé jako pro Mandy. Soustřeď se hlavně na spolupráci. Rychlé přihrávky. Zmatení protivníka. Je důležité dát gól. Ale už není nutné, abych ho dal sám. Přihrát na gól je přeci stejně důležité, jako samotný gól dát.
Franku, k tobě žádné výtky nemám. Znovu opakuji. Spolupráce! V ní tkví naše síla a hlavně možnost vyhrát. Takže spolu spolupracujte, " pohlédl Ted na Mandy, Stacy a Franka.
Chudde, " pohlédl na černovlasého svalovce, ,, i u tebe platí mé doporučení. Spolupracovat! V jednotě je síla. Snaž se s Bryanem co nevíce sehrát.
Bryane, zase! Snaž se prostě co nevíce spolupracovat. A prosím, nestřílej mi na spoluhráče. Miř potlouky někam jinam, než do obličejů spoluhráčů. Them minule dost protáčel panenky, když viděl účet za tu Mandinu plastiku nosu, která ovšem byla nutná. Jelikož ten tvůj odražený potlouk na ní zanechal značné stopy. Teda, ne že by ta plastika Mandy nějak vadila. Co Mandy?" Ušklíbl se kapitán.
,, Ani v nejmenším, Tedy. Hihihi. "
,, A jako poslední nám zbývá James. Tak tobě rady zatím udílet nemohu, jelikož jsem tě ještě neviděl hrát na živo. " Pohlédl Ted na Jamese.
,, A teď si probereme náplň dnešního tréninku. Nejprve vám rozhodím míče a vy se trochu rozlétáte a rozehrajete. Frank, Mandy a Stacy si vezmou camrál a rozehrají se dáváním branek. Chudd a Bryan se prolétnou a budou odrážet potlouky a pokud možno, ne do obličejů a jiných částí těl spoluhráčů. Pak vypustím zlatonku tadyhle pro Jamese a jeho zcela očividným úkolem bude chytit zlatonku v co nejkratším čase. Dokud ji nechytí budete pracovat na již zadaných úkolech. Tím by jsme měli odbytou první část dnešního tréninku.
Ve druhé části se budeme soustředit hlavně na tolik zmiňovanou spolupráci. Tak jdeme do toho ne? " Rozhlédl se Ted po spoluhráčích.
,, Vypouštím míče, " otevřel Ted bednu se čtyřmi míči.
,, Mandy! Stacy! Franku! - Camrál! "
Vyhodil červený míč a tři oslovení se vznesli do výšin jako jeden muž.
,,Chudde! Bryane! - Potlouky! "
Odpojil řemínky, držící dva hnědé míče v bedně. Ty se následně vyřítily někam do prostoru hřiště. A Chudd s Bryanem se jim, spolu se svými odrážečskými holemi , vydali vstříc, aby je mohli " odpinknout " neznámo kam.
Na hřišti zbyli pouze dva lidé James a Ted. Ted pohlédl na Jamese:
,, Jamesi! Zlatonka! "
Křikl a uvolnil oprátky i malému zlatavému míčku s křidélky. Míček se vznesl a v okamžiku by pryč James se posadil na koště a rychlostí blesku zamířil za ním.
Teď se vznesl na oblohu i Ted a zaujal své místo před obručemi.
James se vznášel ve vzduchu a pozoroval okolní dění, ve snaze zahlédnout zlatonku. Avšak kde nic, tu nic. A tak jen poletoval nad hrajícím týmem a s úsměvem je pozoroval.
Pozoroval jak se Chudd snaží dbát Tedových rozkazů a než odpálí potlouk raději se dvakrát rozhlédne. Jako kdyby to k něčemu bylo. Kdyby se rozhlédl stokrát, může potlouk naletět do obličeje kohokoliv z týmu. A Ted si může doporučovat jak chce a Them si může ty panenky třeba vyobrátit. Stejně to ničemu nepomůže.
Náhle vak James něco zpozoroval. Jakousi zlatou čmouhu asi metr od něj.
,, Zlatonka! "
Mihlo mu hlavou.
Vydal se k ní, už už ke zlatonce natahoval, když náhle změnila směr. Vydala se kolmo k zemi. James neváhal a vydal se za ní. Otočil koště o 90° a už se řítil k zemi.
Zlatonka se zdála být na dosah. Stále však ještě byl dost daleko na to, aby ji dokázal lapit. Povrch zemský se blížil nezvratitelnou rychlostí. Země byla od Jamese vzdálená tři metry. Už jen dva. Zdálo se, že ho čeká srážka se zemí.
Tým už dávno nehrál. Všichni ho pozorovali se zatajeným dechem.
Náhle se však stalo téměř nemožné. James to vyrovnal. Necelý metr nad zemí! Použil Vronského fintu a vyrovnal to. James opatrně, stále ještě ve výšce šedesát cm nad zemí, natáhl ruku a polapil do ní onen malý zlatý míček.
Chytil zlatonku!
Tým včetně Teda propukl v jásot. Kdyby to byl opravdový zápas, zajisté by vyhráli. Vždyť chytil zlatonku za necelou čtvrt hodinu! Vybrali dobře. James bude ten pravý. A po troše tréninku bude dokonalý. Je jako stvořený pro famfrpál, pro chytačství obzvláště. Teď už nebyl nikdo, kdo by pochyboval. Pokud bude štěstí na jejich straně, mají zápas vyhraný.
,, Tak a teď skutečně patříš mezi nás. Není pochyb, že k nám patříš. Není pochyb, že patříš do Anglického národního famfrpálového týmu. Vítej mezi nás. " Uvítal ho zvláštním proslovem Ted.
,, Pojď vysvětlím ti naši strategii, " vzal ho kapitán okolo ramen, ,, a ostatní pracují na sehrání se. Vysvětloval jsme to už mnohokrát, takže každý ví, co dělat. " Křikl na ostatní a otočil se zpět k novému chytači .
James s Tedem seděli u něj v kanceláři téměř 4 hodiny. O famfrpálové strategii si povídali pouze první hodinu a půl, ten další čas si nad šálkem dobré kávy povídali jen tak o sobě, o svých rodinách, o famfrpál, o škole….
Oba zjistili, že si velice rozumí. Ale po nějaké době oba usoudili, že jsou přece jen v práci a že by se podle toho také nejspíše měli chovat a vylezli ven.
Tam načapali Mandy, Stacy, Franka, Chudda a Bryana, jak sedí ve vzduchu na košťatech a družně si povídají. Jak jinak, než o famfrpálu.
James a Ted je chvíli pobaveně pozorovali, ale pak usoudili, že je čas začít konečně trénovat:
,, Tak panstvo a damstvo, konec zábavy. Jde se trénovat. "
Zasáhl Ted.
Odpovědí mu bylo nesouhlasné reptání.
,, No tak mějte zodpovědnost lidi! Chcete vyhrát mistrovství? Chcete! Tak proto taky musíte něco udělat. Vim, že je to těžký, ale je to ve vašem zájmu. Tak se snažte to překousnout a laskavě rozpusťte ten váš debatní kroužek. "
Dodal Ted už důrazněji.
,, Hele Tedíku, ty mě moc neštvi, "spustila Mandy, ,, ty si u tebe v kanclu děláš tady Jamesíčkem , viď čumáčku, bůh ví co. Nám si rozkážeš, aby jsme tady trénovali, zatímco vy si tam válíte šunky. Pak si se přijdeš a světe zboř se! No tak zlatíčko, pochop i ty nás! "
,, Drahá Mandy! Já jsem s Jamesem u mě v kancelář neválel žádný šunky, nýbrž jsem mu pečlivě vysvětloval naší strategii, taktiku, hrací plán, rozpis tréninků a mno dalšího. Zažili jste to všichni. Takže vážně nevim, na co si stěžujete. Zejména ty, Mandy, když si vzpomenu na tvůj pohovor, " v hlavě se mu vybavil pohled na Mandy ve spodním prádle, ,, nemáš si na co stěžovat. Nebo snad ano? " Pohlédl na ni rentgenovým pohledem, pod kterým se však skrýval pobavený úšklebek.
Mandy zčervenala: ,, Jistě, že ne, drahoušku! Ale…."
,, Žádné ale Mandy! A k tomu trénování, myslíš si snad, že nám pohár spadne do klína jen tak? Pro tvoji informaci nespadne, musíme tvrdě pracovat na tom, abychom ho získali a třeba se nám to ani nepodaří. Ale musíme se alespoň pokusit. Má snad ještě někdo nějaké námitky?" Rozhlédl se po svých spoluhráčích.
,, Ne? Tak v tom případě se vrhneme na trénink! Ještě jednou zopakuji náplň, kdyby to náhodou někdo pozapomněl .
Stacy, Mandy a Frank se mi budou snažit dát gól a BUDOU si při tom PŘIHRÁVAT!
Bryan a Chudd budou také SPOLUPRACOVAT!
A James opět bude chytat zlatonku. Jakmile zlatonku chytí zápas končí. Znovu rozhodíme míče a hrajeme nanovo, dokud opět nechytí zlatonku. Všechno jasné? " Rozhlédl se Ted po Jamesovi, Stacy, Mandy, Chuddovi a Bryanovi již mírně uklidněný Ted.
,, Ale čumáčku, proč máme všichni spolu pracovat. Jen ty a James ne? "
Zeptala se Mandy nechápavě. Inu co byste chtěli, blondýna.* A ostatní se začali pochechtávat.
,, Mandy. Všimni si jedné věci. Všem těm, kterým jsem spolupráci doporučil, hrají ve skupinách. Mají na starosti jednu věc. Třeba ty, Stacy a Frank máte na starosti dávat góly. Všichni tři. Chudd a Bryan mají zas na starosti jen odrážet potlouky. Oba dva mají stejný úkol. Ale James a já máme úkoly naprosto odlišné od ostatních. Nikdo jiný z týmu nemá stejný úkol jako já nebo James, víš? Už to chápeš? "
,, Jo, už je mi to jasné. Děkuju čumáčku." Usmála se Mandy.
,, Má snad ještě někdo nějaký další důležitý dotaz? " Rozhlédl se s poťouchlým úsměvem po ostatních.
,, Nikdo nic? Tam v tom případě můžeme jít trénovat. Alou do nebes! " Rozesmál se jejich blonďatý kapitán a všichni se jako jeden muž vznesli do ovzduší.
Hra začala.
James se začal ostražitě rozhlížet, zda někde nezahlédne Zlatonku. Ten malý, zlatý svižný míček, který se neustále potuloval kdesi po hřišti a ani na malou chvíli se nezastavil. Zlatonka však byla v nedohlednu. Tak popolétl na druhý konec hřiště, aby se podíval na dění na hřišti a tam ji zahlédl. Mihla se kolem něho a vyrazila vzdušnou čarou zamířila k tribunám domácích. A James za ní. Zlatonka ani neprchala tak rychle, jak je u ní obvyklé. Tudíž Jamesovi nečinilo žádné obtíže, zrychlit let, natáhnout pravou ruku a lapit ji. Zlatonka byla opět chycena. Další etapa tréninku skončila.
Tým se opět snesl na zem. A Mandy si, jako obvykle, začala stěžovat:
,, Teddyyy, to není fér. James si chytí zlatonku během pár minut a my ostatní si ani neškrtneme. Zlatíí, řekni mu ať ji chytá o něco později, abychom si zahráli i my ostatní. "
,, Mandy já mu rozhodně nic takového říkat nebudu. Pokud chytí zlatonku v tomhle rekordním čase i při zápase. Máme pohár v kapse. A my ostatní se hold musíme snažit. " Usmál se Ted na zbytek týmu, tedy hlavně na Jamese.
,, Myslím, že bychom to dnes už měli rozpustit. Stalo se toho moc. Měli bychom jít domů a všichni si odpočinout. A nezapomeňte zítra v 10 už buďte nastoupeni tady na hřišti. Abychom mohli začít trénovat. Máme už jen pouhých 8 týdnů. Musíme to dovést k dokonalosti. Tak si odpočiňte a rozhodně si nezvykejte, že budeme končit už ve dvě odpoledne. Tak čau a užijte si volné odpoledne. "
Všichni se se svým: ,, Zdar! " na rtech a s hlasitým: ,, PRÁSK! " přemístili do svých domovů.
****
James se už za několik málo chvil objevil v pomenší hale svého domku:
,, Zlato! Jsem doma. "
Lily vyběhla z obýváku s překvapeným výrazem.
,, Co děláš doma tak brzy?" Vyjekla Lil potěšeně a vrhla se Jamesovi do náručí.
,, Kapitán nás pustil dřív, prý abychom si odpočali, " usmál se James.
,, Pojď, " vzal rudovlásku za ruku, ,, musím ti všechno všecičko povědět." Řekl a táhl ji do obýváku.
Tam už ho čekalo překvapení. Někdo tam seděl v jeho oblíbeném křesle, do kterého se právě hodlal posadit.
,, Sirie! "
,, Co tady děláš? To je dost, že se tady taky jednou ukážeš. " Usmíval se.
,, Musel jsem ti přece nějak zabavit tvou drahou ženušku, která se tady sžírala nejistotou, co se s tebou děje. " Mrkl na něj pohledný černovlasý muž.
James si sedl a pohovku, Lily vedle něj a mlčeli.
,, Hezky si tady svorně mlčíme. Vážně nádherné souznění, ale mě by spíš zajímalo, co se dělo na tom tréninku. No tak Dvanácteráku, nenapínej! "
Upřel na něj prosebně oči.
,, Mno dobře, přišel jsem tam, se všema jsem se seznámil, kapitán mi vysvětlil taktiku a jejich plány, zahráli jsme si. Mno zahráli," uchechtl se James, ,, spíš já jsem si zahrál. "
,, Jak to? " Zajímala se ihned Lily.
,, Poněvadž jsem zlatonku vždycky chytil tak rychle, že zbytek týmu toho moc nenatrénoval." Uchechtl se James.
,, Jo Sirie, potkal jsem tam starou známou Mandy Rosemareovou. Mám tě pozdravovat " Ušklíbl se James při vzpomínce na to, co na tréninku předváděla.
,, Tu bárbínku? Díky nechci. " Ušklíbl se znechuceně Sirius.
,, Hele Siriusi, co se to s tebou děje? Odmítáš holku, která je vyloženě tvůj typ. Že bys konečně dostal rozum? " Pitvoří se Lily.
,, Tichošlápku , Lil má pravdu. Něco s tebou děje. Nejseš nemocnej? Odmítáš holku, která je vážně tvůj typ. Dlouhonohá, ultra štíhlá, blondýnka bez mozku. Poslední dobou tě tady vůbec není vidět. Neustále pendluješ mezi ministerstvem, řádem a bůh ví čím. Na svého kmotřence si uděláš čas jen výjimečně. Je na tobě vidět, že toho máš moc, přitom jen kveteš…"
,, Víš, Siriusi. Kdybych tě neznala, řekla bych, že ses zamiloval. A myslím doopravdy zamiloval. Ne jako do teď. Ty tvoje přechodný avantýry. Ale to přece není možný! " Mávla nad tím rukou Lily.
,, A nebo je? " Zeptala se do ticha obývacího pokoje, když zaregistrovala Siriusův zaražený pohled. Tvářil se jako dítě, které v noci načapáte na vašem narozeninovém dortu, který jste mu zakázali jíst.
,, Začínám mít ten dojem, Lily, že, " protáhla se Jamesova pusa do širokého úsměvu, ,, tadyhle Siriusek nám něco tají. Co Siriusku? " Řehtal se James.
,,Nechte mě bejt." Štěkl drobet podrážděně Sirius.
,, Má pravdu Jamie, nepač to z něj. Až bude chtít, řekne ti to sám. " Zasmála se Lily svým
zvonivým smíchem.
,, Přesně tak! " Zabručel Tichošlápek.
,, Kluci potřebovala bych pomoct s uskutečněním jednoho mého nápadu." Řekla Lily náhle vážným hlasem.
,, A o co jde? Jsi snad nemocná nebo snad něco s Harrym? Něco není v pořádku? "
Zalekl se Sirius a náhle zapomněl na své naštvání. I James zpozorněl.
,, Ne! Nic takového. Ale jak víte, blíží se den, kdy se nás Voldemort nadobro zbaví a Harryho osud se naplní. Ale jako matku mne ubíjí, že bych už poté nikdy neměla mluvit s Harrym, nesměla ho obejmout… A tak jsem vymyslela Teleportační místnost . "
,, A co by to mělo být za místnost? " Zajímal se James.
,, Byla by to místnost, tady v domě, kde by byly naše obrazy a Harry by s námi mohl kdykoliv mluvit. To by byla ta jednoduší varianta. A nebo ta složitější, byla by to místnost, kde by nebyl čas ani prostor. Mohli bychom se tam s Harrym setkávat bez ohledu na to jaká je doba. Zdali je třeba právě středověk či 22. století. Ta první varianta by na realizace byla celkem jednoduchá. Prostě místnost s pár pohodlnými křesly a hlavně našimi obrazy. Ale s tou druhou si moc rady nevím. Protože je nesmírně těžké se za čas a prostor dostat natož vytvořit místo, které tam bude. Nevíte si s tím rady? "
,, Já myslím, že jsem o něčem takovém kdysi četl. Zkusím se po tom podívat. " Slíbil Sirius.
Bylo ticho. Na všechny Lilyinou prosbou dopadla tíživá realita jejich osudu. Byli přeci ještě mladí. Nechtěli umřít. Po chvíli promluvila Lily:
,, Přece tady nebudeme sedět a mlčet. To sem vám chtěla říct, jak jsem nedávno potkala starou Plotýnkovou**, začala mi předpovídat, že budu ministryně kouzel a budu mít 4 děti! To jsem se zase jednou pobavila…"
A tak probrali jejich starou profesorku Jasnovidectví Samaru Plotýnkovou, všechny ostatní profesory, jejich školní léta, famfrpál, práci, řád, Voldemorta. Padl večer a byl pomalu čas večeře. Sirius pohlédl na hodinky a pomalu se začal zvedat.
,, Tak snad abych šel. Už je pozdě. "
,, Ale kam bys chodil? Udělám něco dobrýho k večeři. Pochutnáš si uvidíš. " Snažila se ho přesvědčit Lily
,, Ne. Už jsem otravoval dost. " Usmál se.
,, Prosím tě! Co to plácáš. Ty a otravovat? Nikdy! Jsi přeci náš přítel a dveře máš u nás vždy otevřené. Vážně nechceš zůstat? Já i Lily bychom byli rádi. "
,, Ne, děkuju. Vážně už radši půjdu. " Usmál se Sirius zase.
,, Tak já tě půjdu alespoň vyprovodit, když nic jiného. " Nabízel se James.
,, Ne to je vážně dobrý . Já ke dveřím trefim, "usmál se Sirius, ,, ahoj Lil, zdar Jamesi. Zas někdy. "
,, Ahoj Siriusi. Měj se. " Loučila se rudovláska.
,, Čau brácho. "
Sirius se otočil a rozešel se ke dveřím, když už sahal na kliku, náhle jako by si to rozmyslel se otočil:
,, Jmenuje se Jean. Jean Annie Sunderssová."
Řekl a s hlasitým: ,, PRÁSK! " se přemístil.
,, No chápeš to? " Obrátil se James na Lily.
,, Já myslím, že je to docela jasné. Sirius se nám konečně pořádně zamiloval a tou šťastnou je jak se zdá Jean Annie Sunderssová. " Usmála se Lily.
,, Paní Potterová? "
,, Ano? Pane Pottere. "
,, Musím vám něco důležitého oznámit. "
,, A copak? "
Lily a James se k sobě stále přibližovali.
,, Zamiloval jsem se. "
,, A do koho? "
,, Do vás! "
Vzdechl a jejich rty se spojily ve žhavém a vášnivém polibku. A rozhodně nezůstalo jen u jednoho. Rozhodně nezůstalo jen u polibku
-by Ewelin-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ewelin Ewelin | Web | 29. prosince 2007 v 18:02 | Reagovat

A ještě malá připomínka, která se mi nevešla do článku, kvůli povolenému množství znaků….

___________________________________________________________

Poznámka autora  -

* Rozhodně nechci nijak urazit blondýnky, mám spoustu blonďatejch kámošek, ale Mandy je prostě - typ hezká vázička, ale prázdná. (…..,, Ale čumáčku, proč máme všichni spolu pracovat. Jen ty a James ne? "Zeptala se Mandy nechápavě. Inu co byste chtěli, blondýna…)

** Stará profesorka jasnovidectví, která je učila. Něco jako Trelawneyová, akorát že tahle předpovídá přehnaně dobré věci (….,, Přece tady nebudeme sedět a mlčet. To sem vám chtěla říct, jak jsem nedávno potkala starou Plotýnkovou…..)

2 Polgara Polgara | Web | 29. prosince 2007 v 18:02 | Reagovat

Juchů další kapitola...miluji prázdniny...A hlavně s emoc těším na ten jeho první zápas...jo a je to výborně napsané

3 Sherina Sherina | 30. prosince 2007 v 11:13 | Reagovat

Ewelin...musim tě pochválit...s tou teleportační místností si to vymyslela moc dobře :)

4 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 30. prosince 2007 v 19:46 | Reagovat

Sláva, další kapitola, moc krásná. Těším se na pokráčko.

5 Kaitlin Kaitlin | Web | 30. prosince 2007 v 21:22 | Reagovat

krásná kapitola..opravdu moc hezká..teda, james fakt válel, na tom tréninku..=D

6 Peťka Peťka | 30. prosince 2007 v 21:30 | Reagovat

jůůů.. supeeer.. těším se na další kapču!!!

7 haňula haňula | 4. ledna 2008 v 18:27 | Reagovat

super kapitola hlavně ten konec byl super moc mě pobavil

8 manik manik | Web | 4. ledna 2008 v 20:28 | Reagovat

Jéé tak to bylo pěkný =D  už se moc těším na pokračování

  Ewelin, nechtěla by jsi se spřátelit?

9 Ewelin Ewelin | Web | 5. ledna 2008 v 19:55 | Reagovat

Polgara: jj tak s těma prázdninama jsme dvě :D Mno zápas tu bude coby dup...ani se nenaděješ;) Jinak děkuju za pochvalu :-)

Sherina: Děkuju:-)......mno to víš, nemůže to přeci dopadnou tak hrozně....

C.ind.ere.lla: Taky mooc děkuju a pokráčko tady bude za chvilku:D

Kaitlin: Jééé díky...od tebe mě to obvzlášť těší :-)

Peťka: Nj těšit se můžeš :D

Haňula: Ten tam původně vůbec neměl bejt, ale nakonec mi to přišlo jako docela dobrý zakončení kapitolky. A jak se zdá tak to vížně dobrej nápad byl :-) ;)

Maník: Děkuju za pochvalu :) a pokráča se dočkáš přesně o víkendu ;) Mno a spřátelení? Musim si to ještě rozmyslet.... Nee, dělám si legraci:D Jasně, že se ráda spřátelim :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama