11. kapitola - První trénink 1. část

26. prosince 2007 v 13:26 |  Minulost versus současnost
Ahojky všichni,
v prvý řadě bych se chtěla moc omluvit, že je tady kapitolka až dneska. Ale zkrátka mě moc zlobil blog.cz.
Bylo to nějak takhle. Kapitolku jsem začala psát sobotu. Chtěla jsem si uložit první dvě stránky ( zhruba měřený podle wordu), ale blog mi hlásil chybu a celej ten dvou stránkovej text se neuložil!A kdyby jen to on se smazal! Řekla jsme si, že se to někdy stane a mávla jsme nad tim rukou. V neděli jsem to zkusila po druhý opět jsem to chtěla uložit a opět se to neuložilo.....tudíž dvě stránky textu opět v háji. To už mě mírně štvalo, ale co se dá dělat. Po třetí jsem to zkusila včera odpoledne. Zase jsem napsala dvě stránky, zase jsem se to pokoušela uložit a zase se to neuložilo. A bonus samozřejmě nesmí chybět - vymazalo se to! To už jsem byla vážně nas***á a radši jsem šla bruslit. A když jsem se vrátila z bruslení, celá unavená, šla jsem psát povídku. Tentokrát už ale do wordu...
Výsledkem asi hodinové či dvouhodinové práce je první polovina kapitolky, která ale má necelejch 6 stránek textu. takže si myslim, že nemáte na co stěžovat. Celá by se do jednoho článku stejně nevešla. A na druhou polovinu se můžete těšit v sobotu a když budu hodně hodná a moje beta - readerka hodně rychlá ( ostatně jako obvykle) tak v pátek večer.
Mno a dál bych Vám, drobet opožděně, chtěla popřát šťastný a veselý Vánoce, hezkýho Silvestra a krásnej novej rok. A taky doufám, že jste od Ježíška, kterej byl určo bohatej ;) :D, dostali všechno, co jste si přáli :-)
Mno a dál už Vám přeju hezký čtení. Akorát Vás varuju, že mi to přijde bezdějový, mno uvidíte sami. Ale teď tak dvě kapitolky budou takový oddechový. Klid před bouří ;)
Ještě bych chtěla moooc poděkovat Evičce za obetnutí mejch přísernejch překlepů :D
Táák to už by konečně mělo bejt všechno, tak kráásný čtení :-)
Ááá ještě prosím o KOMENTÍKY, plosim plosim. Smutně koukám. Každej koment potěší :-) Tak prosím komentujte ;)
A to už je vážně úplně všechno
Vaše Ewelin

,, Lil, kde je moje zlatonka? "
,, Tam co tvoje koště. "
,, A kde je koště ? "
,, Tam co tvůj famfrpálový hábit. "
,, A kde je hábit? "
,, Žehlím ho. "
,, A kde jsi ty? "
,, Tam co zlatonka, koště a hábit. " Pochechtávala se Lily.
,, Lily! Nech toho! Jsem dost nervózní i bez tebe! " Vyjel na ní James podrážděně.
James roztěkaně pobíhal po bytě.
Ptáte se proč? Blížila se totiž hodina začátku jeho prvního famrpálového tréninku. Tedy ne úplně prvního. James famfrpál hrát umí. A to sakramentsky dobře. Hrával ho dlouhá léta, sice jen v kolejním mužstvu. Ale přece! Říkalo se, že je nejlepší chytač, jakého Bradavice viděly za bůhví kolik posledních let. Blížila se samozřejmě hodina začátku jeho prvního tréninku s novým týmem. A tak už od šesti hodin od rána pobíhal nesoustředěně po bytě, ačkoliv trénink začínal až v 10 hodin, tedy zhruba za 20 minut. V hlavě mu vířila sousta otázek:
,, Co když něco vyvedu?
Nebo co když řeknu něco nepatřičnýho ?
Co když něco nezvládnu?
Co když nebudu dost dobrej?
Co když nebudu odpovídat jejich představám?
Co když udělám nějakej trapas?
Co když třeba spadnu z koštěte?
A co když si s nima prostě nepadnu do noty? "
Strachoval se stále James.
,, Zlato neboj. Ty to zvládneš. Budou z tebe určitě nadšení, nebudou pak chtít aby jsi odešel. " Usmála se zeširoka Lily s Harrym v náručí.
,, Haha. Už to vidim. " Prohlásil James uštěpačně.
,, Ne, ted vážně. Myslím si, že to zvládneš. Jsi přeci dobrej. Ty ses poto narodil. Famfrpál máš v krvi. Létaš jako by ses vážně na koštěti narodil. Pro tebe to bude stejné jako ty zápasy v Bradavicích. Akorát proti tobě už nebudou stát bůhvíjaký nicky bez špetky talentu pro famfrpál. teď proti tobě budou stát tobě rovní soupeři. A když nic jiného, bue to vynikající zkušenost. Věřím ti já a věří ti Harry. Viď prcku, " mrkla na Harryho a vlídně se na Jamese usmála.
James se usmál.
Ze Jamese pomalu začínala spadat ta nejhorší nervozita a pomalu se začal oblékat. Za chvíli už byl oblečen do svého červeno - černého famfrpálového hábiu, v levé kapse měl zlatonku, hůlku v kapse pravé a koště už také držel v ruce. Naposledy pevně, pro štěstí, objal Lily, políbil Harryho na čělíčko a už se s hlasitým: ,, PRÁSK! " přemístil, pro Lily a Harryho neznámo kam.
****
James se objevil na Příčné ulici. Přímo před krámkem s famfrpálovými potřebami. Ten obchod byl totiž, jak málo kdo věděl, průchodem do šaten a tréninkového hřiště Anglického famrpálového národního týmu. Vešel tedy do prodejny, nikdo si ho ani nevšiml mezi těmi všemi hemžícími se lidmi, a prošel ji až úplně do zádu k plentě za kasou. Mrkl na prodavače, který už byl se vším obeznámen, odhrnul plentu a vkročil do neznáma. Vkročil na území anglického " národňáku ". Tedy alespoň si to myslel.
Celá země se s ním začala točit. Skoro jako v při přeprava letaxem. Točil se jako korouhvička. Před očima se mu až míhaly šmouhy, jakou rychlostí se točil. Až s konečně po chvíli zastavil. Předním stály obrovské dveře. Žádné hřiště, žádné šatny. Prostě jen obyčejné dveře. Nezbylo mu tedy nic jiného než dveře otevřít. Otevřel je tedy a opět roztočil. Tentokrát se však zastavil po malé chvíli. A před sebou spatřil jak nádherné a obrovské hřiště, o němž se mu dosud mohlo jen zdát tak prazvláštní velikou budovu. Nebyla to však budova obyčejná. To James zjistil pouhým pohledem. No uznejte, kolik budov má střehu do oblouku? Jen pár. A tato byla jednou z nich.
James si domyslel, že to budou nejspíše šatny. Ale opravdu mu nebylo jasné nač je ta budova tak veliká. A proč má ten zvláštní tvar. Pomalu se vydal k budově, že se představí ostatním hráčům . Přemýšlel jak má začít.
,, Ahoj. Já jsem James. " Znělo moc dětinsky.
,, Dobrý den, jmenuji se Potter. " Zas moc úředně.
,, Sakra to asi nebude jednoduchý. " Přemýšlel James.
Náhle ho však něco z jeho přemýšlení vyrušilo. Hlas.
,, Jamesi! "
,, Jamesi! "
Někdo volá jeho jméno. Zjistil James a otočil se.
,, Á konečně, " zvolal onen člověk.
James po bližším prozkoumání zjistil, že je to McGregor. A nešel sám někoho sebou vedl. Blonďatého kluka zhruba v Jamesových letech.
,, Nejspíš kapitán. " Pomyslel si James.
,, Konečně jste mě uslyšel Jamesi. Hulákám na vás bezmála minutu. Není liž pravda Tede? "
Obrátil se toho blonďatého kluka.
,, Jasně Theme. "
Přikývl kluk.
,, Málem bych zapomněl" , zakroutil hlavou " Them", ,, Jamesi tohle je Ted O'neill, kapitán týmu. Jinak také brankář," Ted se na Jamese usmál, ,, Tede, tohle je James Potter. Naše náhrada za Brada, našeho chytače. " I James se na Teda usměje a podají si ruce.
Pomalu vykročí směrem k té zvláštní budově a McGregor pokračuje: ,, James jinak pracuje jako bystrozor na ministerstvu. Patří k těm nejlepším."
,, No což o to, hlavně, aby uměl hrát. A nebyl stejný nemehlo jako ten poslední Popletalův tip. Ta blonďatá princeznička se znamením zla, Luciusek."
Uchechtl se Ted.
,, Neboj Tede. V tomhle Popletal prsty nemá. Jamese jsme našel sám. Doporučil mi ho sám Brumbál. A brumbál bude těžko zkorumpovanej a navíc jsem tadyhle Jamese viděl hrát na vlastní oči. Vážně talent. "
,, Když je to tak nemám námitek. Uvidíme, co předvedeš na hřišti. "
Usmál se Ted na Jamese.
,, Hele a co kdybychom si tykali? Jsme ta stejně starý, budeme v jednom týmu a přece jen se líp říká Ty vole než Vy vole. "
Zakřenil se Ted.
James se zasmál: ,, Jo jasně, já nemám problém. Ale s tim "volováním", jsi nahrál spíš mně. Nemyslíš?! "
Zachechtal se James.
Ale to už trojice stála před dalšími dveřmi. Tyto tentokrát opravdu vedly do šaten mužstva.
Ted uchopil kliku a otevřel dveře.
Uvnitř byl neskutečný halas.
Všichni halekali a pokřikovali na sebe něco. Hučelo to tam jako v úlu. S tím rozdílem, že včeličky jsou užitečné…..
Zato členové týmu se bavili o samých nepodstatných věcech. Když Jamese vskutku zajímaly. Například ta vysoká blondýnka se přes ostatní dohadovala s černovlasým vazounem jestli je lepší koště Zameták nebo Kometa. Ta malá zrzka se zas bavila s tím modrookým brunetem o nejnovějším modelu od Nimbusu s.r.o
Po chvíli, kdy trojice omámeně stála v tom "úlu" se ozvalo důrazné zařvání:
,, TICHÓÓ! "
Najednou všechno ztichlo. Ten klid byl jako balzám pro Jamesovy uši. Všichni začali zjišťovat kdo je původcem toho křiku. Odkud se ten zvuk vzal. Hlavy všech členů týmu se otočily za tím zvukem. Všechny hlavy se otočily k trojici, konkrétně tedy k Tedovi.
Ted, jakožto kapitán, promluvil:
,, Zdar všem, jsem si jistý, že máte spoustu témat na probírání. Když jste se tak dlouho neviděli, naposledy včera, že?! " Poznamenal ironicky.
,,Ale byl bych Vám vděčný , kdybyste mi věnovali 5 minut svého drahocenného času, který platí tady drahý Them, " pohlédl na McGregora, ,, tedy hlavně své pozornosti. " Rozhlédl se po všech kolem dokola.
,, Táák, jak jistě všichni víte, jak se zase jednou v Bradovi projevilo nemehlo a zřítil se z tý mudlovský skály. A proto jsme hledali náhradu. Nelekejte se. Tentokrát to není žádný "talent" od Popletala, ale sehnal nám ho přímo náš drahý Them. A máme ho tu. Jmenuje se James Potter a pracuje jako bystrozor. Tak na něj buďte hodní a teď se sním můžete seznámit. "
K Jamesovi přistoupila ona malá zrzka a představila se:
,, Ahoj já jsem Stacy Morannová. Ale říkej mi Stay, tak mi říkají všichni v týmu i kámoši. Joo a v týmu hraju na postu střelce. "
Usmívala se na něj a stiskla mu ruku .
Jakmile se James vzdálil od této sympatické střelkyně už k němu "přihupsla" druhá žena z týmu, tentokrát blondýna.
,, Ach ne! " Povzdechl si James. Tuhle holku si totiž pamatoval ještě ze školy. Hrozná bárbínka, přesně Čmuchalův typ.
,, Ahoooj," zahihňala se, ,, já jsem Mandy Rosemareová .Hihihi. Já si tě pamatuju ještě ze školy. Hihihi. Býval si hrozně fajn ještě se Siriuskem. Hihihi. Jak se má drahoušek můj zlaťoulinkej? Hihihi. Jsi volnej? "
,, Ne bohužel vzal jsem si Lily. A máme synka Harryho. Chceš vidět fotku? "
,, Evansovou? Ale to je škoda čumáčku. A nechtěl bys třeba někam zajít? Nikdo by se to nedověděl…" Položila mu ruka na rameno a přistoupila k němu blíž.
,, Věděl bych to já a, ,, rozhlédl se po ostatních kteří se viditelně dobře bavili, ,,a zbytek týmu taky. "
Rozesmál se a zbytek týmu s ním.
,, No tak ne no, zlatíčko.Hihihi. Ale říkej mi Mandýýý. Hihihi. Jako všechny ostatní zlatíííčka a čumáčci. "
Hodila po něm jeden ze svým perfektních " hollywoodských " úsměvů.
,,Ale no tak Mandy, nech už jamese na pokoji. "
Odstrčil ji jemně černovlasý vazoun.
,, Jinak já jsem nějakej Chudd Mulley a jsem odrážeč, " natáhl k Jamesovi s úsměvem svoji tlapu.
,, James. "
Usmál se i James.
Jako další přišel další vazoun tentokrát blonďák.
,, Zdar, já sem Bryan Connoly a sem taky….."
Nedokončil. Barbie pravá jako od Mattela ho totiž přerušila a zase přihupskala k Jamesovi:
,, Jamesíčku, zlatíčko! Hihihi. Já jsem ti úplně zapomněla říct, že hraju na postu střelce. Hihihi. "
Usmála se zase.
,, A to je všechno? "
Smál se James.
,, No ano, " přikývla odhodlaně, ,, je tady snad něco k smíchu, čumáčku? "
,, Ale nic baby, " odstrčil ji tentokrát Bryan jemně.
,, A kde jsem to skončil…. Jo už vim, v tomhle týmu funguju jako odrážeč. "
,, Těší mě, James. "
Potřásli si spolu i tihle dva.
,, A nakonec jsem zbyl já, " přišel i modrooký brunet, ,, já jsem Frank sebrat a jak ti asi došlo jsem spolu s holkama střelec. "
Natáhl k Jamesovi ruku.
James ji vděčně přijal: ,, James, těší mě."
Teď opět zasáhl Ted.
,, Tak se zdá, že už jsme se všichni seznámili. A je čas vyrazit na hřiště, abychom si tě pořádně prozkoušeli, Jamesi. Znáš to ne? Řeči se mluví a voda teče. Tak alou na hřiště."
Začal vyhánět tým na hřiště pod širé nebe.
-by Ewelin -
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kaitlin Kaitlin | Web | 26. prosince 2007 v 20:18 | Reagovat

Super kapitolka..Ta Mandy je dobrý číslo, jí potlat, tak zdráhm co nejdál od toho jejího šišlání. jen se divím, že se nezeptala, jestli není volnej i Sirius. No, tak jsem zvědavá, copak že nám to předvede JAmes na hřišti..=D

2 Kaitlin Kaitlin | Web | 26. prosince 2007 v 20:19 | Reagovat

Panebože, já tam zas nasekala překlepů..vůbec si toho nevšímej. Jen potlat = potkat, zdráhm = zdrhám..=D

3 Ewelin Ewelin | Web | 26. prosince 2007 v 21:35 | Reagovat

Kaitlin: Ale prosim te, ty preklepy sou vazne v poho...mno a na to co předvede na hřišti si budeš muset počkat :-P Mno a Mandy prostě potřeštěná holka co právě vylezla ze školy a má v sobě ještě pořád duši puberťačky....

4 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 26. prosince 2007 v 23:01 | Reagovat

pěkná kapitolka, jako vždy, už se těším na pokráčko, tak si s ním pospěš

5 Ewelin Ewelin | Web | 27. prosince 2007 v 9:52 | Reagovat

C.ind.ere.lla - tak na to se můžeš těšit až o víkendu.....nebo už o víkendu?

6 Sherina Sherina | 27. prosince 2007 v 12:28 | Reagovat

jaj...tu Mandy bych asi zabila :D kapča je super :)těším se jak to bude dál pokračovat...

7 Polgara Polgara | Web | 27. prosince 2007 v 18:20 | Reagovat

Výborně napsaná kapitola a i dlouhá a tu Mandy bych někam vystřelila..třeba na Mars, anebo ještě dál..

8 Denča Denča | Web | 28. prosince 2007 v 11:00 | Reagovat

Ahoj Ewelin  nechtěla bys spřátelit? Diky a ozvy se!

9 xcat xcat | E-mail | Web | 28. prosince 2007 v 17:54 | Reagovat

Je to fakt super , jsi moc moc šikovná:-))

10 Ewelin Ewelin | Web | 28. prosince 2007 v 18:36 | Reagovat

Xcat: děkuju mooc za pochvalu :-)

Denča: Určo se ráda spřátelim

11 Katherine Katherine | 28. prosince 2007 v 19:53 | Reagovat

Na tuhle povídku jsem narazila předevčírem a okamžitě jsem si musela přečíst povídku od Blanch a teď jsem si dočetla i tu tvou a musím říct, že zatím to vypadá slibně ... jen tak dál!!! :*)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama