20. září 2007 v 20:30
|
Ahojík všichni , konečně jsme se odhodlala , doufám, že k vaší radosti , vložit další kapitolku. Snad se vám bude líbit, i když nevim jestli je to právě dějem nabitá kapitolka . No však uvidíte sami . Každopádně doufám , že zanecháte komentáře , jakékoli :-)
,,Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak!"
,,Cukrová párátka!"
,,Medové brky!"
,,Citrónová zmrzlina!" Zkusí James zoufale.
Ale ani Brumbálova oblíbená pochoutka nedonutí chrliče u Brumbálovy pracovny otevřít se.
,,Já už vážně nevim co, Lil." Sesune se brýlatý muž na podlahu.
,,Abych řekla pravdu, jsem taky v koncích."
,,Hm, to snad i to hejno švábů by se dalo přesvědčit snáz, než tyhle dva chrli... " Při pohledu na chrliče James oněmí. Ony totiž uskočily a tím pádem je volný průchod do Brumbálovy pracovny. Rychle si v hlavě rekapituluje co právě řekl.
,,Hejno švábů! To je to heslo. Hejno švábů, kdo by to byl řekl." Je z toho ,,mamina" celá na větvi.
,,No tak pojď zlato. Ať už se to konečně dozvíme." Pobízí ji její manžel.
Po těchto slovech vyšlapou schody a klepou na dveře a vcházejí jimi do jimi velice známé místnosti. Ano, znají ji už ze školních let.
,,Dobrý den Lily," usměje se brumbál, ,,Jamesi." Kývne i na Dvanácteráka.
,,Dobrý den Albusi," ozývá se dvojhlasně.
,,Tak proč jste si nás pozval?" Ptá se zvědavě Lily.
,,Ano jistě. Předpokládám, že myslánku znáte," ukáže na kamennou misku s vyřezávanými runami na okraji.
Oba přikývnou.
,,Tudíž není důvod k otálení," řekne, vytáhne hůlku a ponoří ji do šedé ,,myšlenkové" tekutiny v myslánce.
V tu ránu jako duch zmizí.
Manželé Potterovi po jeho vzoru udělají totéž a i oni po chvíli zmizí.
Objeví se vedle Brumbála. Opět na známém místě. Opět ze školních let. Jsou to Prasinky.
,,Brumbále, co má všechno tohle znamenat?" Ptá se James udiveně.
,,Vydrž Jamesi, sleduj. Já ti pak na všechny tvé otázky odpovím. Ale teď pozorně sleduj." Promluví profesor svým klidným hlasem.
,,Á už přicházím," pronese Brumbál po chvíli.
A vskutku o týden mladší Brumbál v karmínovém hábitu vchází dovnitř hostince. A naše trojice ho následuje.
Proplují lokálem a čtveřice v čele s Brumbálem v karmínové vstoupí do soukromého salónku. Již tu na ně někdo čeká.
,,Ach profesore Brumbále. Ani si nedovedete představit, jak jsem šťastná, že jste mi dal tuto příležitost," usmívá se žena.
,,Dobrá, takže začněme, Sibylo… mohu vám tak říkat?" Usměje se i Brumbál.
Až když žena nadšeně přikývne pokračuje: ,,Vy byste tedy měla zájem o místo profesorky jasnovidectví. Co vás k tomu vede? Jak jste na tuto myšlenku vůbec přišla?
"Překvapujete mne Brumbále. Cožpak není přímo do očí bijící, proč bych právě já měla dostat to místo?! Vždyť pocházím z rodu slavné věštkyně Kasandry Trelawneyové."
,,Ach, to jistě ano, ale obávám se, že to není příliš směrodatné. Ale to nevadí. Zajisté jste absolvovala nějaké odborné školy." Usměje se postarší muž povzbudivě.
,,No samozřejmě," odvětí ta žena, ,,složila jsem NKÚ i OVCE z jasnovidectví na nejvyšší možnou úroveň. Též jsem prodělala Seminář Jasného oka Kasandry Trelawneyové." Prohlásí pyšně .
,,Nu myslím, že se rozloučíme Sibylo. Vy nejspíš opravdu nejs… ," je přerušen.
Ozve se totiž drsný nadpozemský hlas, vycházející ze Sibyliných úst :
,,Příchod toho, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se blíží... narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na samotném sklonku sedmého měsíce roku… a Pán zla ho poznamená jako sobě rovného; on však bude mít moc, jakou Pán zla sám nezná... proto jeden z nich musí zemřít rukou druhého, neboť ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu... Ten, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se narodí až měsíc sedmý bude umírat... "
,,Ehm, ehm," rozkašle se Sibyla.
,,Co jste říkal pane profesore? Nejspíš jsem se zamyslela."
,,Jen jsem konstatoval, že jste přijata jako nová profesorka jasnovidectví. Blahopřeji," usmívá se ,,karmínový" Brumbál.
,,Ó děkuji Brumbále. Jsem vám neskonale vděčná. Opravdu vám děkuji za všechno."
,,Není zač. Ale teď už se musíme rozlouči… ," opět je přerušen, tentokrát však nikoli Sibylou, ale křikem ozývajícím se od baru.
A tak se Brumbál v těsném závěsu se Sibylou a trojící, skládající se z Lily, Jamese a Brumbála, vydá zjistit co se děje.
,,... nahlásím tě HPVNSPZ! Slyšíš!?! Porušil jsi zákon o ochraně soukromí!"
,,To by mě teda zajímalo, jak to uděláš. Když se můžu ve vteřině přemístit, ty motáku jeden!" Šklebí se mladík s mastnými vlasy a velkým hákovitým nosem.
,,Co se to tady děje? Aberforte… Severusi?" Otáže se Brumbál jako vždy vyrovnaným tónem.
,,Tenhle umaštěnec se pokoušel špehovat vás, pane profesore a slečnu Trelawneyovou. Ale nic slyšet nemohl, hned jsem ho vyrazil," dodává hospodský pyšně.
,,No to je neslýchané," promluví Sibyla šokovaně .
Brumbál ji ignoruje a promluví :,,Je to pravda Severusi?"
Ticho.
Snape zarytě mlčí, jen si něco myslí o starých bláznivých dědcích.
,,Nu pokud skutečně nic neslyšel, můžeme ho pustit." Ozývá se Brumbál o chvíli ticha. Tu chvíli samozřejmě věnoval nitrozpytu. Ovšem zcela zbytečně…
Následně se ozývá : ,,PRÁSK!"
,,Myslím, že i my se můžeme vrátit." Ozve se Brumbál směrem k manželům.
A v momentě se zvedne vír a mizí tři postavy.
Postarší kouzelník se stříbřitým plnovousem, vysoký, mladý, brýlatý, černovlasý muž a štíhlá rusovláska s rostoucím bříškem a smaragdovýma očima.
Tito tři lidé, kouzelníci, se hned na to objevují v Brumbálově pracovně.
,,Co to mělo být? A co tam probůh dělal ten PARCHANT Snape?!?" Vybuchne James.
,,Jamesi klid, já ti samozřejmě na všechny tvé otázky odpovím. Ale teď mi prosím ještě chvíli věnuj pozornost." Koukne Brumbál na Jamese.
,,Před pár dny jsem přijímal novou profesorku Jasnovidectví. Abych řekl pravdu, už když jsem tam šel, nebyl jsem si tou kandidátkou zrovna jistý. A na té schůzce se moje obavy potvrdily. Už jsem chtěl Sibyle oznámit, že se obávám, že není ta pravá kandidátka pro tuto pozici. Ale pak pronesla onu věštbu a můj názor se rapidně změnil."
,,Takže to byla věštba. Ale proč jste nám o ní říkal? Proč jste nám ji ukázal?" Ozve se Lily.
,,Mám k tomu jisté důvody. Jak víš, v té věštbě se mluvilo o dítěti, které bude mít moc Voldemorta porazit. jedná se o mladého kouzelníka, jehož rodiče se Voldemortovi již třikrát postavili a třikrát unikli."
,,A vy si myslíte, že jde o nás?"
,,No, jde o to Jamesi, že by se mohlo jednat o dvě kouzelnické děti respektive o vás a o Logbottomovi."
,,O Franka a Alici?"
,,Ano. Ale já mám zvláštní dojem. Mám tušení, že se jedná spíše o vaše, zatím nenarozené, dítě.
,,Ale já mám termín, až na druhý týden v srpnu," ozve se Lil.
,,No uvidíme. Ale pro jistotu bychom měli provést jistá ochranná opatření.
,,Jaká ochranná opatření?"
,,Pro začátek se nebudete účastnit bitev. I v hlavním štábu řádu je dost práce. Bude to tak lepší."
,,To snad nemyslíte vážně!?" Vzteká se James.
,,Ale Jamesi, přeci nechceš, aby se ti něco stalo, nebo aby se, nedej bože, něco stalo Lily nebo dítěti." Promlouvá mu Brumbál do duše.
,,Ne to nechci, to vážně nechci... ," zlomí se mu hlas. Na Lily a na tom nenarozeném prckovi mu záleží. Až moc záleží.
,,Nejlepší bude, když už půjdeme. Můžeme použít váš krb Albusi?" Promluví Lily.
,,Ano, jistě. A opatrujte se. Nashledanou." Loučí se Brumbál.
,,Nashledanou," loučí se dvojhlasně manželé, kteří se mezi tím přesunuli ke krbu.
,,Jdi první Lily."
,,Dobrá," řekne Lily. Vezme si trochu letaxu, vhodí jej do plamenů, které zezelenají a vykřikne: ,,Godrikův Důl číslo 12."
Vkročí do krbu a v tu ránu je pryč.
James ji následuje a za malou chvíli jsou obyvateli pracovny opět jen Brumbál a jeho věrný fénix Fawkes .
Zhruba o 16. let později v domě Siriuse Blacka :
Ticho.
Stále zní jen to důvěrně známé bolestivé ticho.
,,To je zvláštní. Opravdu zvláštní," mumlá Harry.
,,Co je zvláštní?" Zajímá se Rem.
,,No, totiž jak jsi mi říkal o té věštbě a o té Brumbálově schůzce s Trelawneyovou. Tak se mi zdál naprosto stejný sen." Opáčí Harry.
,,To je ale opravdu zvláštní."
-by Ewelin-
super..a já si říkala, že sem tu pasáž už někde četla :)