5.kapitola - Strážce tajemství

6. září 2007 v 18:56 |  Minulost versus současnost
Zdárek všichni :-)
Je tu deset komentářů a tak přidávám další kapitolku.
Snad se vám bude líbit .
Za beta-read musím moc a moc poděkovat Darevě :-*
Jo a co se týče komentářů , tak už nedávám žádná ultimáta . Ale prosím komentujte , abych měla chuť a důvod psát .
Ještě něco málo ke kapitolce . Je to kratší kapitolka , ale ta další bude delší . Alespoň doufám , ale jak se to tak rýsuje , tak to na to vypadá ;)
Tak už mi zbývá popřát jen příjemné čtení .
A plosím komentujte :-)......nebo bude moc a moc smutná :'( :(

,,… Petera. Nechci totiž měnit osud a riskovat životy tolika lidí. Kteří by určitě byli v ohrožení, zůstal by Voldemort na živu. Sice je to hrozné předurčit Harrymu k takovému hroznému životu, ale není jiná možnost. Dělám to, co považuji za správné." Dokončí lítostivě téměř na hranici pláče .
,,Lily, to je správné rozhodnutí v tom máš pravdu.Víš, že ta nejsnažší cesta mnohdy není ta správná. A co se týče Harryho. Nedávno jsem slyšel o jednom zajímavém kouzle… "
O 16 let později v přijímací hale domě Siriuse Blacka :
Je ticho.
Žádný řev, který Remus očekával. Prostě jen… ticho. Až téměř bolestné ticho.
Ticho plné bolesti, přemýšlení, ale i ztráty planých nadějí.
Opravdu zničující tohle ticho. Po několika trpitelských minutách Harry konečně tichým hlasem promluví :
,,Mamka měla pravdu. Bylo to správné rozhodnutí. Ikdyž pro mě velice bolestivé. Ikdyž nevim, co jsem čekal. Kdyby se tak nestalo, venku by to nejspíš vypadalo jinak. Voldemort by byl v plné síle. Ničí mě to, mrzí mě to, ale vím, že je to tak dobře. Nevim, jak by to vypadalo, kdyby tady najednou byli, kdybych měl najednou v sedmnácti rodiče. Vážně nevim, jak bych si zvykal. Byl bych šťastný. Ale...možná je to takhle lepší. Už jsem si na svůj život zvykl."
Najednou je slyšet zase jen to bolestivé ticho a Remus si všimne, že se v jeho očích lesknou slzy.
,,Harry, jestli seš připravenej je tady ještě něco, co bys měl dneska vědět."
,,Jo, jen do toho." Otře si hoch slzy a nasadí soustředěný výraz.
,,Vážně? Seš si jistej?"
,,Jo, jo. Jen mluv." Pobídne ho .
,,Dobrá." Řekne Rem a znovu se v myšlenkách vrátí o pár let zpět.
O 16 let dříve v domě Potterových :
,,Kluci, řekněte mi ještě něco o Harrym, co všechno vám říkal, kde vyrůstal, jestli se o něj dobře starali." Prosí Lily.
,,Abych řekl pravdu, zrovna idylické dětství neměl. Žil totiž u mudlů. Což o to, to by se ještě dalo vydržet. Ovšem kdyby těmi mudly nebyli Dursleyovi. Čili tvoje sestra Petunie, její manžel Vernon a jejich syn. Prý si z něj udělali sluhu," ujme se vyprávění James, ,, ovšem když přišel do bradavic, stala se z něj hvězda. Byl to moc nadaný čaroděj… teda až na lektvary," ušklíbne se.
,,Našel si přátelé na život a na smrt . Rona Wealeyho a… " James je přerušen.
,,Ťuk, Ťuk."
Sova!
Tedy vlastně fénix.
,,To je Brumbálův Fawkes." Konstatuje Moony překvapeně.
,,Brumbálův pták?" Podiví se James.
,,Co vám může chtít?" Zajímá se i Čmuchal.
Zatímco kamarádi vedou ,,divící se debatu", Lily se zvedne, otevře okno a vpustí nádherného rudozlatého fénixe dovnitř.
Ten se usadí na bidýlku, napije se vody a natáhne k Lily nožku, aby mohla odebrat dopis.
Hned jak dopis dočtou, změní se v popel.
,,Co nám může Brumbál chtít?" Zapřemýšlí nahlas Dvanácterák .
,,To nevim, ale mám takový nepříjemný tušení, že to má něco společnýho s tvym drahym synem. Zachmuří se Sirius.
,,No zítra ráno uvidíme," rozsekne to zelenooká rudovláska.
,,Já už půjdu, je dost pozdě." Začne se zvedat Rem.
,,Počkej, já půjdu s tebou. Myslim, že tihle tři," mrkne na Potterovi, ,, si mě pro dnešek užili, víc než dost."
,,No jak myslíte, ale ještě by jste nemuseli chodit." Přemlouvá je Lily.
,,Ne, už jsme se vážně zdrželi dost." Promluví Remus.
,,Jak chcete, ale doufám, že se zas brzy ukážete. A neuvidíme se zas až na další poradě řádu." Loučí se Jamie.
,,Jak povinnosti dovolí, Dvanácteráku. Jak povinnosti dovolí. Není vůbec čas. Práce bystrozora na ministerstvu, práce pro řád, porady,… Je toho zkrátka moc. Ale teď už vážně čau. Opatruj se Lily a ty," koukne Sirius na Jamese, ,, jí pořádně pomáhej a hlídej. Nebo uvidíš!" Dodá výhružně ovšem s pusou od ucha k uchu.
,,Neboj Siri a ahoj."
,,Tak ahoj kluci a dávejte na sebe pozor. Vždyť víte, jaká je doba." Loučí se i Lily.
,,Jo jo. Neboj Lil. Tak ahoj Jamesi, Lily." Loučí se i Moony.
A vzápětí se ozývá hlasité dvouhlasné : ,,PRÁSK!"
-by Ewelin -
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sherina Sherina | 7. září 2007 v 10:21 | Reagovat

hmm...k tomu useknutýmu konci se vyjadřovat nebudu jo? :) ale musím říct, že píšeš opravdu pěkně :)

2 pasu-Pavla pasu-Pavla | 7. září 2007 v 20:42 | Reagovat

konec za tri, kapca za jedna, ale pri znamkovani 1,5,3, se z toho moc vykozlit neda, takze vysledna znamka 2.

sorry to jsem trosku ulitla a pouzila slova naseho matikare.

3 Aknel Aknel | 7. září 2007 v 23:33 | Reagovat

No,teda že se nestydíž za ten konec.Jinak krásná kapča a když přidáš pokráčko tak bude ještě hezčí

4 aja aja | E-mail | 8. září 2007 v 14:27 | Reagovat

skvělá kapitolka!ale takhle to ukončit!=)tak doufám že brzy přibyde další!

5 ellion ellion | Web | 9. září 2007 v 15:15 | Reagovat

suprový =o))))

6 Verča Verča | E-mail | Web | 13. září 2007 v 14:01 | Reagovat

Bezvadný!!!

7 luminar luminar | 15. září 2007 v 13:01 | Reagovat

uzasny a honem dalsi!

8 Polgara Polgara | E-mail | Web | 3. října 2007 v 10:20 | Reagovat

Koukám, že ty useknuté konce používáš častěji....a le jinak je to stále moc hezky napsaný a bezvadně se tvoje povídka čte...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama