4.kapitola - Pravda

31. srpna 2007 v 16:00 |  Minulost versus současnost
Ahojky lidičky !
Tak jsem se konečně vrátila od bábinky a tak , Vám sem vkládám tu kapitolku .
Po večerech většinou nebylo co dělat , tak jsem psala , psala a zase jenom psala .
Tím pádem mám napsaných příštích pár kapitolek k Minulosti versus současnosti.
Takže závisí jen Vás , kdy přidám další , tedy respektive. na Vašich komentářích.
Další kapitolku přidám , až tu bude minimálně 10 komentářů . Ať taky vím , že má vůbec cenu psát...
Ještě něco málo ke kapitolce . Jak vidíte , není otitulkovaná jako 3. kapitola (2 .část ) to protože , jsem se rozhodla , že z ,,Harryho snu " udělám samostatnou kapitolku.
Čili je tato kapča v pořadí čtvrtá .
Doufám , že se Vám bude líbit . A nezapomeňte komentovat ;)
Příjemný počteníčko
Vaše Ewelin
P.S. Jo a jako vždy samozřejmě vděčím za pomoc , mé skvělé beta-readerce Darevě. Která ji bleskurychle obetovala . Moc díky :-*

Harry se s trhnutím probudil.
,,Sakra, to byl ale divnej sen. Přitom byl tak skutečnej a reálnej. Vážně jsem měl pocit, jako bych tam byl. Ale kdyby se něco takovýho vážně stalo... kdyby takovou věštbu vážně někdo pronesl... no ježiši! Pěkně hnusná představa! Bejt buď obětí nebo vrahem! Ani snad nevim, co je horší! No díky bohu to byl jenom sen. Vážně díky bohu! Ani si nedovedu představit, že by to mohla bejt skutečnost… " Uvažuje Harry.
,,Asi bych měl vylýzt z tý postele... počkat z postele?!? Vždyť já neležim v posteli ale v křesle... Kde jsem se tady probůh vzal?" Nechápe.
,,Ááá už vím," dojde mu, ,, včera mi Moony řekl všechny ty informace. No všechny, o tom by se dalo polemizovat, ale snad se zbytek dozvim dneska. Včetně toho, co měl k sakru znamenat ten sen?!? Už mě vážně nebaví, jak mi pořád něco zatajujou!" Pomyslí si navztekaně.
,,TO UŽ MI VÁŽNĚ LEZE NA NERVY!" Vykřikne pořádně nahlas Harry.
Odpovědí je mu jen ozvěna.
Žádné kroky, žádný dusot kroků do schodů. Jen ticho.
To ho poněkud překvapí. Zvědavost ho přiměje zvednout se z ,,postele" a jít se podívat po Removi. Nikde nikdo. Jen ticho a... dopis od Remuse položený na jídelním stole v kuchyni.
,,No alespoň se porozhlídnu po příčný. Potřebuju sadu na úpravu košťat, novej hábit by se taky hodil..." Začíná Harry plánovat.
Chvíli ještě pobíhá po domě a obléká se, čistí si zuby, pije ranní čaj a dělá spoustu dalších věcí. Dveře za ním zaklapnou, až když se hodinová ručička blíží ke dvanácté hodině polední.
Netrvá to dlouho a vchází na Příčnou. Harryho naprosto omámí obvyklý ruch a šum této čisté a slunné ulice.
Jeho první kroky, téměř samozřejmě vedou, do famfrpálových potřeb.
,,Dobrý den. Co si budete přát, pane?" Osloví ho usměvavý prodavač za pultem.
,,Dobrý. Potřeboval bych sadu na úpravu košťat."
,,A pro jakou značku? Nimbus, Zameták, Kometa,... ?"
,,Kulový blesk." Odvětí Harry.
,,Dobrá, pojďte tedy za mnou," navede ho prodavač k jedné z vytrín.
,,Máme 3 sady po třech, sedmi a deseti galeonech. Já osobně bych vám doporučoval tu za sedm galeonů. Je téměř stejná jako ta za deset galeonů, akorát je o něco méně luxusní. Zato je velice praktická, vydrží a je stylová."
,,Vezmu si ji tedy." Souhlasí mladý Potter.
,,Jak si přejete mladý pane. Je to vše?" Otáže se postarší prodavač.
,,No, ještě bych se podíval na zlatonky, je-li to možné."
,,Ano, zajisté," usměje se kouzelník, ,,následujte mne."
A vede Harryho na opačný konec obchodu. Otevře obrovskou vitrínu a před Harryho zraky se zjeví desítky, ne-li stovky Zlatonek.
,,Jakou cenu by jste si představoval?"
,,No... ehm... tak od 5 do 20 galeonů." Koktá Harry, který tuto otázku nečekal.
,,Dobrá, takže ty nejlevnější zlatonky můžeme vyřadit, jsou příliš levné a moc toho nevydrží." Mávne prodavač hůlkou a rázem zmizí takových 30 zlatonek.
,,Předpokládám, že nebudete chtít ani školní zlatonky. To jsou ty, se kterými se běžně hraje v Bradavicích. Stojí okolo sedmi galeonů." Koukne prodavač na brýlatého, zelenookého chlapce. A když zavrtí záporně hlavou, zmizí i další zlatonky.
,,Zbývají nám tedy fanouškovské zlatonky - třeba s motivy Viktora Kruma, poté profesionální zlatonky - ty používají profesionální hráči, historické zlatonky a zlatonky pro osobní potřebu."
,,Historické zlatonky? To je co zač? " Zajímá se Harry.
,,To jsou zlatonky, které byly použity při slavných utkáních. Při utkáních, které nějakým způsobem vstoupily do historie. Vezměte si například tuto Zlatonku," uchopí zlatonku v nebelvírských barvách a rudě vymalovaným :
,,Toto bývala osobní zlatonka Jamese Pottera. Na jeho prvním a zároveň posledním zápase za Anglii ji chytil během pěti minut. Pěti minut! Rekord, který zatím nikdo jiný nepokořil." Zavzpomíná prodavač.
,,COŽE? Já snad špatně slyšim! Tahle zlatonka patřila tátovi! Tu prostě musim mít... " pomyslí si dychtivě Harry.
,,Tu bych si vzal. Za kolik ji máte" Zajímá se .
,,20 galeonů. Vy jste fanoušek?" Přemůže prodavače zvědavost.
,,Dá se to tak říct." Usměje se mnohoznačně chlapec.
,,Bude to vše?" Ptá se úslužně prodavač.
,,Ano."
,,Tak tedy, sečteno podtrženo, 27 galeonů."
,,Tady to je," vytáhne Harry měšec s pěnězi.
,,Děkuji, nashledanou." Loučí se prodavač.
,,Nashledanou."
Když Harry vyjde z obchodu a koukne na hodinky, zděsí se. Hodinová ručička se pomalu blíží ke čtvrté hodině odpolední.
,,Tak a teď pro nějaký hábit," pomyslí si.
Ale něco mu zkříží plán. A tím něčím je malá cedulka na dveřích obchodu oznamující : Pro nemoc zavřeno.
,,Ups a sem namydlnej." Začne se, ne smát, ale přímo řehtat Harry tak, až se za ním lidé otáčejí.
Se ,,smíchem" se tedy vydá k domovu.
Cestou má opravdu o čem přemýšlet. No uznejte, jak by jste asi reagovali vy, kdyby jste zjistili, že váš otec, na kterého se téměř nepamatujete, hrával famfrpál v národní reprezentaci. A navíc by jste narazili na zlatonku, která mu patřívala.
Rozhodně by jste nad tím nemávli rukou.
Stejně na tom byl i Harry. Hlavou mu neustále vířily myšlenky.
,,Věděl jsem, že byl táta sakra dobrej chytač. Ale až tak dobrej? Vždyť hrát za Anglickej národní tým je obrovská pocta. A jakto, že mi to nikdo neřekl... ani Rem… ani Sirius. Sirius." Při vzpomínce na kmotra ho bodne u srdce.
Ani se nenaděje a už stojí mezi mez domy 11 a 13 . Honem si vybaví adresu Grimmauldovo náměstí 12 a vejde vyřezávanými dveřmi dovnitř.
V hale odpadne do prvního křesla, které se mu namane. Shodou okolností je to právě to křeslo, ve kterém seděl včera večer a ve kterém strávil dnešní noc.
To v něm opět vyvolá otázky doby, kdy se měl narodit.
,,Vždyť já vlastně vůbec nevim, jak to všechno je. Navíc... jasně! Chybí tady Fénixův řád. Nejspíš tohle není ani nikdy nebylo hlavní ústředí. Jestli ovšem nějakej Fénixův řád je… ?!" Zděsí se.
Z dumání ho vyruší : ,,Harry? Kde jsi?"
,,Á Rem je tu." Pomyslí si Harry z křesla v přijímací hale.
Rem však nemůže vidět, jelikož sedí ( i s křeslem ) zády otočen k Remusovi.
Po chvíli hrobového ticha se Potter junior konečně ozve : ,,Tady jsem Moony."
Ten se chvíli zmateně rozhlíží, až ho napadne obejít křeslo a konečně Harryho uvidí.
,,Ahoj Harry,"
,,Čau Reme." Usměje se na něj Harry.
Najednou ho něco napadne : ,,Neřikal si náhodou, že přídeš až večer?"
,,No to sem sice řikal, ale díky bohu sem to vyřídil celkem rychle. Tak jsem tu už teď. Snad ti to nevadí." Zazubí se.
,,No to je jasný, že mi to nevadí," usměje se zelenooký mladík, ,, alespoň budeme mít víc času a ty mi konečně zodpovíš všechny moje otázky." Opáčí.
,,Jasně, všechno ti řeknu. Všechno. Ale nejdřív bych něco snědl. Já mám totiž hlad jako vlk."
,,Jak výstižné," pousměje se Harry.
,,Noo," protáhne, ,,já bych taky něco snědl. Od oběda sem nic neměl."
,,Tak se přesuneme do kuchyně a něco ukuchtíme. Souhlas?"
,,No, to bude ještě hodně zajímavý," ušklíbne se.
Nicméně už se oba pomalu plouží do kuchyně. Když se tam konečně dostanou, stoupnou si oba před velkou americkou lednici a chvíli do ní oba bezradně zírají.
Jako první nakonec promluví Harry : ,,Já bych to viděl na obložené chleby."
,,Dobrej nápad," ocení to vlkodlak, ,, rychlý, lehký a hlavně tě to spolehlivě zasytí."
Mávne párkrát hůlkou a před očima se jim objeví samodoplňovací talíř plný obložených chlebů.
,,Tak dobrou chuť," popřeje Harry.
,,Dobrou."
Oba spořádají spoustu chlebů a když jsou nacpaní tak, že by se do nich žádný další nevešel, talíř zmizí a před každým se objeví hrnek plný lahodné horké čokolády a mísa sušenek.
,,Tak se ptej Harry. Myslím, že nadešel ten správnej čas." Usměje se Moony.
,,Co jste dělali, když jste se dozvěděli, že mě máma čeká?" Vyhrkne jedním dechem.
Remus začne vzpomínat :
Zhruba před 16 lety v Godrikově Dole :
V obýváku u Potterových sedí Remus, James a Sirius a o něčem se s ustaranými výrazy a tlumenými hlasy baví.
,,Měli by jsme jí to povědět. Vždyť se jí to, konec konců, taky týká," navrhuje Remus.
,,Ale vždyť je tak křehká. A... a navíc čeká dítě." Nesouhlasí Dvanácterák.
,,Lily to zvládne. Je silná, vždycky byla. A měli by jsme jí to říct už kvůli tomu dítěti, co nosí pod srdcem. Kvůli Harrymu. Vždyť se jí to taky týká. Nebo snad chceš o jejím životě rozhodovat bez ní?! Jamesi, Lil není nesvéprávná." Zasahuje Sirius.
,,Ne to nechci. Nechci o ní rozhodovat bez ní... možná... asi... nejspíš máte pravdu." Kapituluje James pod tíhou argumentů.
,,Lily, miláčku, pojď sem." Volá na svou ženu, která až do teď pobíhala po domě a poklízela.
,,Ano? Copak jste potřebovali, kluci?" Táže se Lily s úsměvem na rtech.
,,Noo," protahuje james, ,, víš co Lil, radši se na to posaď." Řekne a naprosto neplánovaně ji stáhne k sobě do křesla.
,,Jamesííí." Začne se rusovláska smát.
,,Tak co jsi potřeboval?" Usmívá se.
,,No víš, ono to asi bude na delší povídání." Začne Rem.
,,No jen směle do toho. Jsem celá napjatá o co jde."
,,Ale to co se ti teď chystám říct, tě zcela jistě šokuje. Možná si o nás budeš myslet, že jsme se zbláznili. Ale je to vážně pravda. Asi budeš mít spoustu otázek, ale prosím nepřerušuj mě.
,,Dobrá." Stále se usmívá rusovlasá žena.
,,Lily, pamatuješ si ještě na Harryho Browna?"
,,Jistě, to je ten sladkej černovlasej kluk, co s náma chodil do sedmáku."
,,Tak to byl ve skutečnosti tvůj a Jamesův syn z budoucnosti - Harry James Potter."
,,Ale to ještě neni všechno," převezme to Čmuchal, ,, jak nám Harry prozradil šel po vás Voldemort. A tak vám Brumbál poradil Fideliovo zaklínadlo. Aneb začarování tajemství do nitra určité osoby. V tomhle případě, bylo tím tajemstvím místo, kde jste se ty, James a Harry schovávali. Nic by s nikomu nestalo, kdyby strážce tajemství, osoba, do jejíhož nitra bylo to tajemství svěřeno, nikomu nic neprozradila. Voldemort by neměl šanci vás najít. Jako strážce se nabízel Brumbál, nabízel se Remus, nabízel jsem se já... "
,,...ale my jsme nakonec za strážce tajemství zvolili Petera," nahradí Siria James, ,,Zdál se nám totiž být nenápadný. Mysleli jsme si, že by Voldyho ani nenapadlo, že by strážcem tajemství mohl být Peter. V tom jsme se ale hluboce mýlili. Peter totiž donášel Voldemortovi. Byl smrtijed. A tak naše tajemství ještě pěkně za tepla vyžvanil Voldemortovi.
Ani ne do týdne se Voldemort objevil u našich dveří. Nejdřív zabil mě, když jsem se mu zkoušel postavit. A pak chtěl zabít Harryho. Ale ty ses mu postavila do cesty. Chtěla jsi ho chránit, tak zabil i tebe. Poté se přiblížil k našemu synkovi a vyslal na něj ,Avadu'. Ten ji však odrazil a kletba se obrátila proti Voldymu. Z toho bastarda se pak stala pouhá troska. Ale Harrymu se nestalo nic, zůstala mu jen nachová jizva ve tvaru blesku na čele. Ochránila ho tvá lásky Lily." Dokončí Dvanácterák.
,,Ježiši Kriste! To je ale hrůza! Vědět že umřu. A co teprve chudáček Harry. Žít bez rodičů. To bych nepřála ani Malfoyovi. Natož svému vlastnímu dítěti. Chudáček malá... " Rozteskní se Lily.
Chvíli je ticho.
,,A co s tim chcete dělat? Proč jste mi to vlastně řikali? To jako proto, abych se připravila na smrt nebo co?!?" Vyjede podrážděně Lily, hladíc si vystouplé bříško.
,,No jo, mamina. Nálada se mění rychlostí blesku," pomyslí si s úsměvem Siri.
,,Ne, proto jsme ti to neříkali," snaží se ji uklidnit James.
,,A proč teda?" Zajímá se rusovláska s o poznání klidnějším hlasem.
,,No víš, když nám to Harry řikal, tak nám kladl na srdce, aby nevyrůstal bez rodičů. A když se pak vrátil do budoucnosti, začali jsme přemýšlet. Začali jsme přemýšlet o tom, co udělat. Ale nějak jsme nebyli sto to rozhodnout. Tak jsem to rozhodnutí, zda ty informace od Harryho budeme ignorovat nebo ne, nechali na dobu, až to bude aktuální." Vysvětluje James trpělivě.
,,A Jamesi, zlato, ty si myslíš, že ta doba nastala?" Ptá se Lily s vyděšeným výrazem.
,,Noo," protáhne Dvanácterák, ,,rozhodně je na čase začít o tom uvažovat.
Co ty si o tom myslíš? Myslíš, že bysme Harryho infomace měli ignorovat a strážcem tajemství by se měl stát Peter nebo bys byla radši, kdyby jsme určili strážcem tady Siria," koukne na Siriuse.
,,Sice bychom nezemřeli, ale změnil by se osud a ten bastard by vesele vraždil dál."
Notnou chvíli je ticho a atmosféra v místnosti je tak hustá, že by se dala krájet. Na Lily je vidět, že usilovně přemýšlí o obou možnostech, zvažuje pro a proti.
Po chvíli nekonečného ticha konečně promluví :
,,Vím, že lehčí a lepší by pro nás a pro Harryho bylo, kdybych strážcem tajemství určili Siriuse.
Ale taky vím, že kdybychom ho strážcem určili, Voldemort by zůstal neporažen.
A kdybychom zas strážcem určili Petera, bylo by to pro Harryho težké. Velice težké... " zlomí se jí hlas.
,,A jak ses rozhodla?" Zeptá se James nervózně.
,,Víš, že já do toho půjdu s tebou, ať už tvé rozhodnutí bude jakékoli." Dodá povzbudivě.
,,Myslím, že nejlepší bude, když strážcem tajemství určíme... "
-by Ewelin -
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sherina Sherina | 31. srpna 2007 v 19:56 | Reagovat

no tohle takhle to ukončit :D že se nestydíš :D ikdyž ty asi ne vid? :D ...tož doufám, že další bude brzy :)

2 Ewelin Ewelin | Web | 31. srpna 2007 v 20:12 | Reagovat

Sherina : Jestli bude brzy nebo ne , záleží čistě na komentářích .

Další kapitolku mám napsanou , dokonce přemsanou v kompu a ještě navíc obetovanou !

Takže záleží čistě na Vás .

3 ellion ellion | Web | 31. srpna 2007 v 21:31 | Reagovat

suprový

4 Aknel Aknel | 31. srpna 2007 v 22:25 | Reagovat

Jestli tě někdy potkam,tak tě za tenhle konec uškrtim.Jinak JE to super.

5 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 1. září 2007 v 8:01 | Reagovat

Ježiši kriste, co je to za konec?!! >:o/ Nesnáším useknutý konce, ale ta kapča je skvělá, povedla se ti. :-)))

6 werusenka werusenka | 1. září 2007 v 10:10 | Reagovat

super ale za ten konec jsi mě naštvala:-(

7 NyJa NyJa | 1. září 2007 v 15:12 | Reagovat

haha super, ale takovej konec, že se nestydíš ???

8 aja aja | E-mail | 1. září 2007 v 23:54 | Reagovat

takhle to ukončit!!!ale jinak sem ráda že jsi zpět a ta druhá část je skvělá!!!=)

9 aja aja | E-mail | 3. září 2007 v 12:36 | Reagovat

hele lidi, taky se vám nezobrazuje nahoře ten obrázek???

10 Verča Verča | E-mail | Web | 4. září 2007 v 19:50 | Reagovat

Skvělé!! Už se těším na další!!

11 Ewe Ewe | 5. září 2007 v 15:36 | Reagovat

bomba, bomba ale takhle to utnout... ty, ty, ty =D

12 Polgara Polgara | E-mail | Web | 3. října 2007 v 10:16 | Reagovat

Podraz...takhle to utnout, ale jinak je to úžasný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama